Radio Napoli Centrale: Uživo i Podkasti

Co spojuje volant z Mladé Boleslavi a cyklonosič z Malmö? Oba najdete v hale v Bílovicích u Uherského Hradiště na výstavě Žně designu. Její kurátor Richard Vodička z Pole designu byl již po druhé naším hostem podcastu Design do uší. Mluvili jsme o tom, jakou cestou popularizují průmyslový design směrem k veřejnosti, jak v Bílovicích narazili na českou stopu v designu nářadí Bosch a co všechno areálu značky Egoé vybudovali. Najdete tam totiž i camp pro přespání.

V novém díle podcastu Design do uší jsme se s Gabrielem Vachem, který vede ateliér Keramický design na FDU ZČU, bavili o proměně sympozia v Bechyni, o tom, čím se porcelán liší od keramiky, i o tom, proč se keramice nedostává takové pozornosti, jakou by si zasloužila. Podle Vacha v současnosti postrádáme osobnost, která by uměla o keramice srozumitelně mluvit navenek a která by keramice poskytla podobnou službu, jakou Adam Gebrian prokázal architektuře coby její dlouholetý popularizátor.

Podcastovou sérii Město do uší vydává online magazín Czechdesign.cz. Moderuje David Karásek, šéf firmy mmcité. Od roku 2006 je český architekt Jan Magasanik součástí týmu kodaňské kanceláře Bjarke Ingels Group, ateliéru, který stojí mimo jiné za pražskou Vltavskou filharmonií. Přímo do kodaňského studia BIG zavítal moderátor David Karásek, šéf firmy mmcité, a v našem podcastu Město do uší s Magasanikem probral vše od filozofie veřejného prostoru přes zdlouhavé české stavební povolování až po to, proč Dánové lyžují na střeše spalovny.

Znojmo slaví 800 let a výsledkem není hrneček s panoramatem ani plastová klíčenka. „Chtěli jsme jít nemainstreamovou cestou,“ říká fotograf a spoluzakladatel studia BoysPlayNice Jakub Skokan o projektu Znojmo 800, který se se svou ženou grafickou designérkou před lety do Znojma přestěhoval. Spolu s Jaroslavem Chaloupeckým, ředitelem Znojemské Besedy, která výroční rok Znojma zaštiťuje, přijal pozvání do našeho podcastu Design do uší.

„Když je prostor kvalitní, má tu šanci nás kultivovat. Chováme se v něm úplně jinak, než když je špinavý, rozbitý, polepený, posprejovaný,“ říká Eva Le Peutrec, architektka se zkušenostmi z pěti kontinentů, která přijala pozvání do podcastu Město do uší. S moderátorem Davidem Karáskem probrali téma kvality veřejného prostoru ve světě i stavební boom v Číně.

„Potřeba krásy znamená být v prostoru, který je pro mě emočně dostupný, takže je jednoduché se do něj zamilovat,“ říká Michal Matloň, odborník v oblasti psychologického urbanismu v podcastu Město do uší, který vydává online magazín Czechdesign. S moderátorem Davidem Karáskem probrali vlivy prostředí, ve kterém se denně pohybujeme, na zdraví, ale také na pracovní výkon. Dále mluvili o přínosu lehkých překážek v prostoru pro psychiku, mohou to být třeba obyčejné schody, nebo o inspiraci minulostí v architektuře. Video: https://www.youtube.com/watch?v=OhlgMZlsGrw

Malé pivovary se v posledních letech staly fenoménem. A není divu. Koncept komorní výroby různých druhů piv si v Česku získal široké publikum. Vedle dobrého piva ale čím dál víc záleží i na tom, jak pivo a prostředí kolem něj vypadají. S tím mají bohaté zkušenosti Miroslav Kraus a Karel Petruška z Minipivovarů Kraus, kteří navrhují minipivovary jako pečlivě promyšlené objekty. Nejen o nich jsme se bavili v dalším díle podcastu Design do uší.

„Extraliga v architektuře funguje stejně jako v ostatních kreativních odvětvích. Každý krok je potřeba dobře promyslet a zajistit pro něj odpovídající prostředky,“ říká Ondřej Chybík, spoluzakladatel architektonického studia CHYBIK + KRISTOF. V novém dílu podcastu Město do uší mluví s moderátorem Davidem Karáskem, šéfem firmy mmcité, o tom, jak prorazit na mezinárodní scéně, proč se albánská metropole stala jedním z nejvýraznějších ateliérů světové architektury a urbanistického experimentování v Evropě a jak autonomní auta promění veřejný prostor.

Ředitelka festivalu Designblok Jana Zielinski byla hostem podcastu Design do uší, kde promluvila o zahraniční expanzi festivalu, důvodech, proč Designblok odmítá 60 % přihlášek, a ekonomice účastnických poplatků. Loni nejlepší instalaci vyhrál polský designér – a to je podle Zielinski teprve začátek rostoucí mezinárodní konkurence.

Zakladatel a vizionář sklářské značky Klimchi Lukáš Klimčák byl hostem Design Talk, který probíhal v hotelu W Prague, kde otevřel svůj první kamenný obchod. V rozhovoru jsme se bavili o rodinném podnikání, zahraniční expanzi, změnách v kreativním směřování firmy a novém podnikatelském počinu v oblasti truhlářství.

Letošní rok je pro klenotníka Zdeňka Vacka zásadním milníkem. V Uměleckoprůmyslovém museu právě probíhá jeho retrospektivní výstava DARK’n’LUSH – syrová, intimní, upřímná a v mnoha ohledech na hraně. Vacek má za sebou pětadvacet let tvorby, ale i období, které ho přivedlo k zásadní proměně – od šperku k volnému umění. O výstavě, změnách, ale i o hranicích, kam ho dovedla vlastní tvorba, jsme si povídali osobně v hotelu W Prague. Záznam živého rozhovoru si můžete poslechnout v novém dílu našeho podcastu.

„Parfém by měl primárně vonět vám,“ říká Renata Muchová, zakladatelka české parfémové značky Oraculum. Její tvorba se pohybuje na pomezí umění, rituálu a osobního příběhu, přičemž věří, že každá vůně si najde svého člověka. V dalším díle podcastu Design do uší mluví o tom, proč vnímá parfém jako součást identity nositele, jaké suroviny vystihují různé typy osobností a proč se nyní rozhodla zásadně rebrandovat značku a přestavět portfolio olejových parfémů.

„Když mi spisovatel pošle seznam oblíbených a neoblíbených barev, tak vím, že se asi nedomluvíme,“ říká typograf Martin Pecina, který přijal pozvání do podcastu Design do uší. Výrazná osobnost české knižní grafiky a typografie, známá svým nekonvenčním stylem i suchým humorem. Držitel mnoha ocenění za knižní úpravu a autor několika knih, včetně odborné příručky Knihy a typografie. V podcastu jsme s ním mluvili také o tom, jak si vybírá knihy, jakou roli u něj hrají Rychlé šípy a proč by se grafik na obálce knihy neměl předvádět.

„V Evropě jsou ulice často monumentální. V Tokiu je to naopak velmi intimní. A málokdo ví, že samotné centrum Tokia je vlastně moře rodinných domů. Zatímco u nás jsou centra měst tvořená bytovými bloky a činžáky, Tokio je velkoměsto postavené ze sousedských čtvrtí,“ říká architekt a urbanista Osamu Okamura v podcastu Město do uší, který moderuje David Karásek, šéf firmy mmcité. Právě v japonské metropoli se podle Okamury skrývá jiný typ městskosti – tichý, drobný, všední, ale neuvěřitelně lidský.

Vizuální smog je všudypřítomný a nelze se mu vyhnout. Zatímco nevkusnou reklamu na internetu jednoduše zavřeme křížkem, billboardy, chaotické cedule nebo přebujelé reklamy a lákače v ulicích „vypnout“ nelze. Když je veřejný prostor zahlcený informacemi, přestává fungovat. O tom, proč je vizuální smog problémem nejen vizuálním, ale i ekonomickým, a jak ho regulovat, mluvila Veronika Rút, grafická designérka a specialistka na branding.

Díla českého skláře Lukáše Houdka jsou známé pro svůj smysl pro humor i ironii. Přestože se v tvorbě absolventa Ateliéru skla na UMPRUM odráží nadsázka a různé parafráze na známé symboly pop-kultur, sám o sobě říká, že je rád v mediálním ústraní. O to víc nás těší, že přijal pozvání do podcastu Design do uší a mohli jsme se bavit o jeho tvorbě, o tom, proč se nerad drží zadání a kam se podle něj posunulo české sklářství. A v neposlední řadě i o tématu, které zajímá každého tvůrce – kolik si vlastně říct za to, co člověk navrhne a vyrobí.

„Krajinářská architektura není jen o sázení stromů, ale o promyšleném utváření veřejného prostoru,“ říká Zdeněk Sendler, jeden z nejvýznamnějších českých krajinářských architektů. V novém dílu podcastu Město do uší s moderátorem Davidem Karáskem mluví o přístupu k městské zeleni, o tom, kde končí dobrá praxe a začíná marketing, a proč je důležité vnímat veřejný prostor jako celek.

„Herní prvek na dětském hřišti má klást na dítě nároky. Učení probíhá na hraně komfortní zóny – pokud ji překročíte příliš, může to znamenat ohrožení bezpečnosti. Důležité je najít balanc, kdy dochází ke stimulaci a posunu,“ popisuje svou představu o dětském hřišti 21. století multidisciplinární umělec Matěj Hájek ze studia Skull. Další díl podcastové série Město do uší s moderátorem Davidem Karáskem se věnuje nejen hravosti ve veřejném prostoru, ale také funkční plastice a roli památníků v dnešní době.

Slovenská šperkařka Dick Wolf (svým jménem Veronika Ďuricová) opět posouvá hranice toho, co šperk může znamenat. Její značka se stává synonymem odvahy a inovace – a to nejen díky neotřelému použití barvených kovů či jejich splétání, které vůbec poprvé představila na Designbloku v nové kolekci 34. Veronika totiž neusíná na vavřínech. Neustále rozšiřuje své know-how a nebojí se experimentovat. Rok to byl pro ni ale náročný, a nejen proto uvažuje o chvilkové pauze. „Účast na Designbloku byla fyzicky a psychicky vyčerpávající,“ přiznává v podcastu Design do uší.

Hosty čtvrtého dílu podcastu Město do uší byli Jan Vondrák a Filip Cerha, architekti ze studia Mjölk. S moderátorem Davidem Karáskem se bavili o jejich pohledu na tvorbu věřejného prostoru a poznatcích, které nasbírali během mezinárodního festivalu Concéntrico, Logroño International Festival of Architecture and Design. V závěru podcastu došla řeč i na Liberec, kde studio aktivně působí. Architekti shodnotili nejen stav jeho věřejného prostoru.

Hostem třetího dílu podcastové série Město do uší byl Hynek Medřický, který se specializuje na osvětlení nejen ve veřejném prostoru. S moderátorem Davidem Karáskem probrali například jak na správné osvětlení parku, silnice nebo architektury a památek. Medřický uvedl i příklad dobré praxe, které je podle něj v Česku stále pramálo. Závěrem podcastu detailně provedl tématem cirkadiálního rytmu a jeho benefitů pro každodenní život.

Jeden je architekt působící ve studiu OK Plan, druhý se živí jako podnikatel, který začal v 90. letech sbírat umění. Láska ke kultuře ho přivedla až k založení galerie, věhlasné 8smičky, kterou spravuje spolu se svou ženou. Bratry Luďka a Zdeňka Rýznerovy nespojuje jen rodinné pouto, oba se snaží různými aktivitami kultivovat nejen veřejný prostor města Humpolce. Jak se jim daří komunikovat se zastupitelstvem města a proč se rozhodli vytvořit na svůj popud architektonický manuál, prozradili ve druhém díle podcastové série Město do uší, kterou moderuje designér David Karásek.

Umělecké vedení značky Lejaan přebírají designérky Aneta Honzová & Natálie Costantino. Mladé kreativní duo bude mít na starosti správu produktového portfolia, tvorbu kreativních strategií i vývoj nových produktů. „Holky jsou tak trochu Jin a Jang. Nebojí si jít po krku, což byl pro nás signál toho, že dokáží vycizelovat z nápadu jen to nejlepší,“ popisuje CEO firmy Lejaan Petr Novák, který byl společně s novými kreativními ředitelkami hosty našeho podcastu. Dílem provází moderátorka Simona Hertlová.

Město do uší je nová osmidílná podcastová série o veřejném prostoru, kterou vás provede průmyslový designér a šéf firmy mmcité David Karásek. V prvním díle vyzpovídal Ondřeje Kobzu, známého svými unikátními městskými projekty, kterými proměňuje aktuální atmosféru daného místa. Společně se zaměřili na to, jaké hranice takové akce mají, jak ovlivňují život ve městě, co pro něj osobně veřejný prostor znamená, a jak vznikla myšlenka rozmísťování nejen pian v ulicích.

Ve 14. díle, který po krátké pauze opět uvádí Veronika Pařízková, se představí úspěšný designér Jiří Krejčiřík. Jak se mu podařilo zaujmout vlivnou galeristku Rossanu Orlandi, jak těžké je sehnat klienty, kteří si jsou schopni připlatit za kvalitu a originální nápad, čím ho zaujal Rony Plesl nebo zda se u nás na vysokých uměleckých školách začleňuje do výuky téma udržitelnosti a ekologie a jak je tomu naopak v zahraničí? Odpovědi na tyto a další otázky si můžete poslechnout v našem novém podcastu.

„Materiál si s námi trošku hrál,“ popisuje Filip Krampla genezi návrhu unikátního modulárního nábytku, který vytvořil ve spolupráci se Sazkou z výherních a nedoprodaných stíracích losů. Před podobnou výzvou stál i Filip Nguyen, spoluzakladatel značky NAUT. Vzniklo 200 párů tenisek, které – stejně jako los – můžete setřít. Jaký je další život obou produktů a jsou losy, kterých se Sazce v roce 2023 vrátilo 113 tun, příležitostí pro inovace?

„Fascinuje nás archetypální figura českého domu, ale zároveň vycházíme z praktických důvodů. Cake House je nejsnáze povolitelný z legislativního hlediska. Často se nám stává, že stavíme v oblastech, kde je nějaké nařízení krajinného rázu, které je potřeba dodržovat,“ popisuje typologii konfigurovatelných domů přizpůsobených české krajině Šimon Marek, architekt a jeden z autorů projektu Cake Houses, který na letošním Designbloku získal cenu za mimořádný počin.

„Zkombinovat práci v zahraničí s prací designérky bylo něco, co jsem si nepředstavovala ani v těch nejdivočejších snech. Byla jsem za tu nabídku nesmírně ráda. Když jsem se vracela zpátky do Prahy, dost mě to mrzelo,“ popisuje své zkušenosti s londýnským působením u české firmy Lastvit produktová designérka Linda Procházka, jež na letošním Designbloku zaujala svou kolekcí svítidel Moonlight.

Tomáš Zadák a jeho tým studia Ler stojí za brandingem řady značek a institucí. Pracují například pro pivovar Clock, čokoládovnu Carla, Univerzitu Hradec Králové nebo Opočenskou zmrzlinu. V podcastu Design do uší otevřeně promluvil o nedávné „kauze“ nelicencovaného písma, které použili v identitě Vlastivědného muzea Olomouc (VMO). „Bylo to velké nedorozumnění. Situaci jsme začali okamžitě řešit,“ řekl s omluvou zakladatel královéhradeckého studia.

„Nikdy jsem neměla ambice se do soutěží přihlašovat,“ říká Josefína Váchová, která je aktuální vítězkou soutěže Master of Crystal, již každý rok pořádá společnost Preciosa. Studentka magistra v oboru design skla na Technické univerzitě v Liberci zaujala porotu svým návrhem objektu z ručně vyráběného japonského papíru značky Papyrea, který zkombinovala s recyklovanými skleněnými perličkami Preciosy Ornely.

„Je škoda, že jsou zahraniční architekti tak protěžovaní, protože ti naši jsou skvělí. Myslím si, že by se na českých zakázkách měli podílet čeští architekti. Situace je ale taková, že libereckého architekta přeskočí často ten pražský a pražského zase ten zahraniční,“ říká architekt Petr Stolín, kterého jsme si společně s jeho bratrem Janem pozvali do našeho podcastu Design do uší.

„Jsme spíše moderátoři než autoritativní pedagogové,“ popisuje Petr Knobloch přístup ke studentům ze strany vyučujících na Prague City University. V čem se obecně liší anglosaský vzdělávací systém od toho českého, na co kladou na této univerzitě fungující v Praze již od roku 2004 profesoři největší důraz a proč se vyplatí sledovat sérii přednášek pro širokou veřejnost s názvem Visiting Artist Lecture Series?

Nejisté začátky trvaly jen chvilku, úspěch, který se svou značkou Tititi v poslední době zažívá, však i ji samotnou překvapil. Tereza Talichová v podcastu Design do uší bilancuje posledních pět let působení se svým novým projektem a ohlíží se za studiem na UMPRUM a prací v korporátu.

„Snažím se s každým mluvit na rovinu, nevyhýbám se střetům, když je to potřeba. Důležité pro mě je mít vyčištěný vzduch. Jednám takto ve svém studiu, v Moseru i mezi svými přáteli,“ říká Jan Plecháč, přední český designér, který od minulého roku působí jako kreativní ředitel české sklárny Moser.

„V uměleckém prostředí jsou lidé, více než kde jinde, křehčí,“ říká v rozhovoru nová ombudsmanka UMPRUM Tereza Nešetřil Vejřík, se kterou jsme rozebrali odchod Jiřího Černického a jeho otevřený dopis, v němž přibližuje svůj pohled na současný stav mladé generace. Jaké stanovisko vůči prohlášení zastává ona a je momentálně na půdě školy dusné prostředí?

„Myslela jsem si, že sama postavím web s e-shopem, a byla jsem přesvědčena i o tom, že když přeci prodávám kvalitní produkt, žádný marketing nepotřebuji,“ popisuje své začátky Terezie Täubelová, zakladatelka české značky mimořádně kvalitních peřin Marieli. Naivitu však brzo vyměnila za profesionalitu a osobní přístup ke svým zákazníkům. „Jejich pozitivní reakce mě neuvěřitelně nabíjejí,“ říká. Nejen o jejich příbězích, ale i původu svých produktů se rozhovořila v podcastu Design do uší.

Místo kreativní ředitelky značky Rückl obsadila ve složité době, kdy sklárny čelí extrémnímu navyšování energií, jež bylo pro mnohé likvidační. Nejen o tomto tématu, které je v Rücklu stále aktuální, jsme si povídali s Kateřinou Handlovou, absolventkou UMPRUM a jednou z hlavních designérek české sklárny Bomma, jež dříve pracovala i pro značky Lasvit nebo Swarovski.

„Vrcholový sport mě naučil pracovat pod stresem a s důrazem na výkon, což si troufám říct, je v mém případě hlavním motorem pro úspěšné podnikání,“ říká Marcel Gecov, který mimo jiné založil značku kvalitního povlečení Lejaan. Předhazují mu kolegové jeho fotbalovou minulost a umí si Češi za kvalitu připlatit? Zeptali jsme se v podcastu Czechdesign.

Do dalšího dílu našeho podcastu přijal tentokrát pozvání designér a student Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni, který má za sebou řadu velkých úspěchů v Česku i zahraničí. Naposledy zaujal svým designem ikonické Alfy Romeo 155, s nímž vyhrál mezinárodní studentskou soutěž DTM Evoluzione v Janově.

„V dnešní době je lehčí s ilustrací začít, ať už kvůli technologiím, nebo množství zakázek, zato je obtížnější se prosadit. Konkurence je v tomto oboru velká,“ reflektuje Lukáš Tomek, polovina ilustrátorského dua Tomski & Polanski, který přijal pozvání do našeho podcastu. V něm probíráme například absenci ilustrace ve státním sektoru nebo toleranci, která je dle něj v komunikaci s klienty nezbytná.

„Obecně se bojím projektů, co lze dělat jen srdcem. Nerad bych do takového projektu vstoupil. Myslím si, že vždy musí jít o kombinaci srdce a rozumu,“ říká Tomáš Trnka, vizionář a člověk, který se snaží dostat vkus a estetiku tam, kde mnohdy chybí.

Jak dlouho trvá proces návrhu nového modelu ponožky? Jaké mívá pocity, když oslovuje nového designéra? Jaký model je nejtěžší na výrobu? Na tyto a další otázky odpovídal během Czechdesign podcastu po skončení letošního Designbloku Salvátor Soška, zakladatel ponožkárny ferdinand.

Do 31. března 2023 můžete podávat přihlášky do Mezinárodní designové soutěže Model Young Package, která vstupuje do dalšího ročníku se zásadními změnami. Jakými hlavními proměnami soutěž prošla, se dozvíte v novém dílu Czechdesign podcastu, ve kterém jsme zpovídali projektového leadra soutěže Radima Nového a předního obalového designéra Jana Činčeru, který je se soutěží spjatý od jejího úplného začátku, a to od roku 1996, jako předseda odborné poroty.

„Design by měl být dostupný,“ říká Anna Marešová, která před deseti lety založila oceňované stejnojmenné studio. Právě u příležitosti jeho kulatých narozenin jsme si Annu pozvali k nám do studia a povídali si s ní o tom, jaké byly milníky její cesty k tomu stát se etablovanou designérkou.

„Liberec je pro mě učebnicí všech možných chyb, kterých se může člověk v městském plánování dopustit,“ hodnotí kriticky liberecký urbanismus Osamu Okamura, architekt, přednášející a děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Z chyb druhých se lze ale i mnohdy přiučit, a učební potenciál svého působiště fakulta využívá naplno. Studenty zapojuje do reálných zadání a své návrhy mají možnost konzultovat se samotnými investory nebo obyvateli. Více o specifičnosti studijních oborů, mezi něž patří Architektura a urbanismus a Výtvarné umění se specializací na veřejný prostor – jako jediný takto definovaný obor v České republice –, se dozvíte v dnešním díle Czechdesign podcastu.

„Mám jasně vytyčené cíle, kterých chci dosáhnout, a myslím hodně dopředu,“ říká designér a sklářský výtvarník František Jungvirt, který má i přes svůj nízký věk na svém kontě dlouhou řadu realizací a spoluprací. V prvním poprázdninovém dílu našeho podcastu jsme si s ním povídali o tom, jak moc pro něj byla důležitá osobnost Ronyho Plesla, co vnímá jako zlomový bod své kariéry a jak se staví k otázce udržitelnosti ve sklářství. Dílem vás provází moderátorka a šéfredaktorka magazínu Czechdesign, Veronika Pařízová a spolumoderátor David Karásek, šéf firmy mmcité.

Letní prázdninová edice našeho Czechdesign podcastu představí hosta světového uznání. Pozvání přijal sklářský designér Rony Plesl, pro kterého byl poslední rok vůbec plodným obdobím. Do konce září vystavuje v rámci slavného benátského Biennale Arte a zajímavá nabídka přišla i ze strany českého předsednictví v Radě Evropy, pro něž vytvořil protokolární dary v podobě karafy a dvou sklenic. Užívá si Rony neustálou mediální pozornost, jak finančně nákladná výstava v Benátkách byla a co si od ní výtvarník slibuje? Dozvíte se v srpnovém vydání.

Grafická designérka a ilustrátorka, také stále studentka Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace na UMPRUM v Praze Soňa Juríková byla hostem Czechdesign podcastu. Za svou krátkou působnost sklízí Soňa nebývale velkou pozornost. Není divu. Je autorkou nové podoby slabikáře, hojně citovaných a sdílených emotikonů pro Čechy nebo čerstvě představené vizuální identity Městského muzea v Lanškrouně. Kromě zkušeností na UMPRUM a jejího budoucího směřování jsme se Soni zeptali, zda by měla mít Praha a její městské časti jednotnou vizuální identitu, jaké emotikony by vytvořila pro grafickou obec nebo jak náročnou přípravu učebnice vyžadují.

Značka Qubus slaví 20. výročí od svého založení. Proto hosty Czechdesign podcastu nebyl nikdo jiný než designéři Jakub Berdych Karpelis a Josef Tomšej, kteří v současné době tvoří jádro studia Qubus. S naší šéfredaktorkou Veronikou Pařízkovou rekapitulovali předešlé dvě dekády, během kterých vznikala řada ikonických prací, ucelených kolekcí a produktů. Jako obvykle položil pár otázek i David Karásek.

„Písmo je systém, který musí fungovat dohromady,“ říká studio Displaay, konkrétně jeho zakladatelé, grafičtí designéři a typografové Martin Vácha a Daniel Quisek, kteří přijali pozvání do dalšího dílu našeho podcastu. V něm s námi probrali své řemeslo do detailu.